Maceško, po pravdě řečeno, tomu, co mi píšeš moc nerozumím. Když se mě moje dítě ptá, proč na něj někdo křičí, nebudu ho obelhávat odpovědí, že si ho asi spletl, ale vysvětlím mu, že je to velký hlupák, který si myslí, že podle toho, jak někdo vypadá, může posuzovat jaký je, i když ho vůbec nezná. Že je to člověk, který nemá slušné vychování, neumí se chovat s úctou k ostatním lidem. Že... a jak jsem moc ráda, že se takhle ošklivě k sobě v rodině nechováme a že se máme rádi. To by bylo pro mě v tu chvíli důležité. Nepochybuji, že se maminka pro chlapce snažila udělat to nejlepší. Že chlapci již na dobré vychování kašlou je samozřejmě smutné. Myslím si ale, že takto napsaný článek musí v mnoha lidech vyvolat pocit viny, a to třeba i zcela neoprávněně. Proto nepovažuji takový způsob prezentace tohoto problému za šťastný. Co to přineslo dobrého otázce předsudků a nesnášenlivosti nemohu totiž v diskusi najít. Že Tvůj názor a způsob psaní je Tvůj a není pro mě povinný chápu. Nechápu spíše, proč mě na to upozorňuješ. Ester
Předchozí