Přidat názor k článku „Zbit romskými spoluobčany“

Tvůj příspěvek se mi velmi líbil i ta vášnivá diskuze pod ním. Z mého pohledu mám tyto připomínky:
1) k příspěvku - práci, kterou děláš tj. NRP je jistě velmi záslužná, ale pouze láska k dítěti a poskytnutí domova někdy prostě nestačí. Zvlášť, když jde o dítě jiného etnika - zde zdůrazňuji je dítě dle mého názoru nutno vychovat v tom, že je Rom, že se za to nemá stydět, zprostředkovat mu jeho jazyk, kulturu, umožnit mu stýkat se s Romy. A za těchto předpokladů + naplnění dalších jeho běžných potřeb z něho možná vychováš dobrého člověka. Jestliže se ve výchově budou promítat takové okamžiky, že prodavačka se spletla atd.....nevidím to jako šťastné. Dítě postupem času dostaneš do takové situace, že se nebude schopno zařadit do společnosti, u gádžů bude pořád cikán a pro cikány bude gádžo.
2) k diskuzi, myslím, že si musíme uvědomit jednu věc - Romové na sobě nikdy pracovat nezačnou, nikdy nezačnou sami od sebe tvrdě makat, aby nebyli přítěží pro náš sociální systém. Tento můj názor vychází z toho, jak se jako národ vyvíjeli....., jak jsme se na nich podepsali např. v 80. letech, nebo např. jaké šance měli po roce 89 a jak jich využili... Takže to je bohužel náš úkol ( úkol bílých ředitelů škol, gádžů z neziskovek, bílých sociálních pracovnic, romistů atd. - protože Romové s vlivem pro Romy nikdy nic neudělali), my si je musíme vzdělat a dovést tam, kde je chceme mít - tj. pracující, pečující o své děti, žijící ne na úkor nás ostatních.