Přeji vám všem, co vychováváte romské děti hodně štěstí a trpělivosti, hlavně v období jejich puberty.
Od kamarádky znám jeden případ, kdy také adoptovali romskou holčičku a vše bylo OK tak zhruba do jejích 15-16ti let. Pak zjistila, že je jiná, chtěla poznat svoji kulturu a svoje lidi, vykašlala se na střední školu, odešla z domova a domů chodila jen, když potřebovala peníze.
Tím nechci říct, že tak dopadnou všechny romské děti vychovávané v bílých rodinách. Je to přece jen jeden případ.
Nedovedu se vžít do situace, že vychovávám dítě jiné národnosti a romské už vůbec ne. Ale myslím si, že by se neměly tyto děti izolovat od ostatních Romů. Podle mého, by bylo dobře jim včas ukázat nějaké pozitivní věci ohledně Romů - vždyť je spousta hudebních a tanečních souborů, spousta Romů je řemeslně zručných a občas se objevují na různých akcích, kde předvádějí pletení košíků nebo vyřezávání ze dřeva aj. Asi bych se poohlédla po nějaké slušné romské rodině se stejně starými dětmi a zkusila se s nimi spřátelit. Prostě udělat všechno pro to, aby později děti nehledaly odpovědi u lidí zcela nevhodných.
Možná to tak děláte, jemn to tu nikde nezaznělo.
A v případě té zmíněné prodavačky, bych se svých dětí zastala.
Předchozí