Přidat názor k článku A co takhle jesličky?

Kimmy, píšeš:
"A k tomu zdravi - prosim nezamenuj pojem "nemoc" a "zdravejsi pobyt s matkou" - deti, ktere maji chuvu jsou uplne normalni a zdrave - mam dve takove doma. O tom, co dokaze dokazat na detske psychice vlastni matinka, uz bylo popsano dost."
To jsi špatně pochopila, já nic nezaměňovala, psala jsem, co by zajímalo mě a bylo to, samozřejmě, z jiného soudku.
Že jsou tvé děti normální a zdravé nezpochybňuji. Také si ale nemyslím, že by se citová deprivace nutně musela projovovat nějakým výrazným způsobem, např. že by dítě z jeslí nutně muselo být masovým vrahem Tohle "já do jeslí chodila a jsem normální" mě nepřesvědčí, protože si myslím, že se to určitým způsobem do člověka vtiskne(jako mnoho jiných věcí)a lidskou osobnost to formuje. Pokud je dítě více úzkostné, podepíše se to na něm v negativním slova smyslu, jiným dětem to třeba vůbec nevadí.
A pak ještě píšeš:
"Proc je to takove stigma, kdyz zenu prace bavi a ziskava z ni pocit uspokojeni? Proc by se mela vlastni identity vzdat jen proto, ze ma deti - permanentne!! Tohle mysleni je mi opravdu cizi - tomu Ty nerikas sebeobetovani?"
Myslím, že není nutné se vzdávat vlastní identity, vůbec nevím, proč to takhle píšeš. Ale pokud to cítíš tak, že "zenu prace bavi a ziskava z ni pocit uspokojeni", proč by ten samý pocit neměla mít matka, která to samé získává z péče o její děti, aniž by se na ní koukalo jako na vyžírku?