Rachel, ono to ale vpodstate definovano bylo (co to je normalni zivot). Vzdyt timhle se vlastne zabyvaji cele svetove dejiny filosofie, vsechna nabozenstvi, literatura, hudba a vytvarne umeni. Samozrejme, ze univerzalne platna definice "normalniho zivota" nebyla zadnym myslicim clovekem vydana, ale at uz vezmes libovolne nabozenstvi nebo filozofickou platformu, vsechny se, byt by byly seberuznejsi, shoduji v tom, ze "normalni" je zivot, ve kterem vyrazime za pouta vlastni prizemnosti a (asi az na par vyjimek) urcita pokora ve vire v _rekneme- universalni vyssi dobro. Je to, samozrejme, strasne zjednodusene.
Co se tyce projevu rane a pozdejsi deprivace v dospelem zivote, o tom se toho napsalo a nabadalo mraky a mraky a nejen v soucasnosti, za soucasnost Vzpoura deprivantu od Koukolika, z minulosti moji oblibeni klasici Hayek, Patocka, Fromm.
Předchozí