Já to taky tak mám.Jako jedináček jsem vždycky měla vysoké nároky na přátele i partnera.Jo ti chlapi to vůbec se mnou měli těžký,jen tak někoho jsem si nepřipustila,navíc jsem byla vždycky na svůj věk jakoby rozumově starší,ostražitější,nikdy jsem se nedokázala takzvaně zbláznit do nějakýho kluka.Manžela mám naštěstí fajn,ale nároky mám pořád,nijak si ho nerozmazluju(snad mi neuteče
)).Naše děti mají mezi sebou úplně normální sourozenecké rozbroje.Holky jsou taky na kamarádky náročné,ale na druhé straně si z případných proher nic moc nedělají,stejně jako je napsáno už výše.Jsou takové otrkanější,sebevědomější,úplně jiné,než jsem jako holka byla já.