Já jsem taky jedináček a vždycky jsem moc stála o to, mít kamarádky. Bohužel jsem vyrůstala na malé vesnici, kde tři až čtyři děti na rodinu byly normou, takže děti si většinou hrály se svými sourozenci či stejně starými bratranci a sestřenicemi a to jim stačilo, každý měl velkou rodinu, a tak jim stačilo se stýkat s dětmi v rámci vlastní rodiny. Navíc mám mámu, která na mě silně visí a jejíž základní poučkou bylo "nikomu nevěř, každá kamarádka tě pomluví a zradí" a jsem introvert. Výsledek - dost osamocený dětství. Ale adaptovala jsem se a našla si své zábavy jinde - v knížkách a malování
Co se taky jiného dalo dělat
Já sama v budoucnu určitě budu chtít spíš dvě děti, nechci, aby moje dítě vyrůstalo osamocené jako já a chci, aby doma mělo to tréninkové prostředí sebeprosazování, které mi taky dost chybělo.