Většina rodin si pořizuje druhé dítě z tradice a proto, aby si to první mělo s kým hrát, aby nechalo rodiče chvíli vydechnout - tím tedy tvrdí, že 2. dítě si pořizují vlastně proto aby ulehčili sobě práci !?!?!?!. Většina mých známých to takhle tvrdí. to je ale divný ne jestli si pořizuji dítě jenom kvůli tomuhle. Rodiče by se měli o děti strat naproste stejně a plně ať mají jedno nebo čtyři. Mám jednu dceru téměř 3 roky další děti nechci - důvody - chci se plně věnovat dítěti ,velmi dobré práci, manželovi a taky sobě - trochu sobecké?-možná. Manžel i já jsme ze dvou dětí - výborné vztahy -rodiče-děti-sourozenci. Jediné z čeho mám strach a co je velké minus "jedináčků" je obrovský strach rodičů o jedno svoje dítě, ketrý se nezdravým způsobem projekuje do dítěte samého a taky, že kdyby se rodičům něco stalo a později, že je vpodsatě samo - ale na druhou stranu - existuje soustu a spoustu krvelačných vztahů mezi sourozenci takže v tomto případě jsou často lepší dobří přátelé. Kolik chce mít kdo dětí je jen jeho a jeho věc. Mýtus jedináčků je blamáž nezakládající se naprosto na žádné vědecky doložené pravdě, sobecký, sebestředný atd. může být stejně tak jedináček jako člověk z 10 sourozenců jenom u toho jedináčka se prostě schvaluje právě na to jedináčkovství. Nejvíc přeci záleží na výchově a natom v jaké=m sociokulturním prostředí to dítě vyrůstá.
Předchozí