Přidat názor k článku Více jedináčků v populaci? Více egoismu?

Jako jedináček vím,že jsem opravdu byla hodně závislá na rodičích,co se týče zábavy,her a intenzivního věnování se.Rodiče to dělali rádi,ale sourozenec mi vlastně chyběl celý život,i teď,cítím to.Sama mám 3 děti,2 dcery skoro 9 a 13 let.Když se narodila ta mladší,byl to tak obrovský zápřah,že jsem nechápala,jak jsem si mohla stěžovat,že mám hodně práce, když jsem měla jenom 1 dítě.Jak vyrůstaly,volného času mi zase přibývalo,mladší dcera se postupně té starší vyrovnávala ve všech aktivitách,dnes mají spoustu společných zájmů včetně sportu,což je super.Loni se mi narodilo miminko.Zpočátku to bylo vyčerpávající,co se organizace rodiny týče.Znovu jsme hledali fungující chod rodiny,miminko jsme postupně zapojovali do našeho aktivního života,manžel se začal více věnovat starší dcerám,já nejmladší.Ale díky dcerám,které se s nadšením občas miminku věnují,si už zase můžu vypít kávu,přečíst noviny nebo napsat příspěvek na Rodinu)