Kimmy, to slovo není depriMované, ale depriVované. Deprivace, nenaplnění základní životní potřeby.
Jinak, to jestli se na dětech to či ono podepíše, často nezjistíš v tu chvíli, protože děti bývají prostě veselé v mnoha situacích, ale často se to projeví až v dospělosti. To k tomu, proč nestačí argument "moje děti jsou veselé" (aniž bych tvrdila, že musí tvoje děti být deprivované, jen prostě tahle argumentace nemá výpovědní hodnotu).
A ještě jeden podotek - moje méně než 6letá dcera po celou dobu své docházky do školky vždycky dělá scény, že nechce jít domů. Chodit pro ni po obědě vůbec nepřipadá v úvahu a chodit těsně po odpolední svačině znamená, že mi zbytek odpoledne bude doma brečet, že tam chtěla ještě zůstat. (To dodávám jako protipól tvému synovi, který si dostatečně vyhraje od devíti do dvou. Moje dcera tedy rozhodně ne.)
Je mi líto, že už se tady zase diskutuje o tom, kdo je špatná matka, místo aby diskuse byla o tom, JAK to teda udělat jinak.
Předchozí