Přidat názor k článku Jak jsem vykopala zásadu

Já jsem asi 3x zkoušela u syna uřídit doma čůrání (v cca 11 měsících), brala jsem ho na záchod co půl hodiny, mezitím měl jen čtvercovou látkovku v bodíčku, aby v případě nehody nedělal loužičky po bytě. Vždycky to dopadlo tak, že během půl dne byly 2 nehody, pak už se tím častým braním na záchod pěkně vztekal a musela jsem to vzdát. Samozřejmě jsem po nehodě musela měnit i oblečení, převlékla jsem ho vždycky tak během 2 (max. 5) minut a stejně se pěkně oprudil :-( V tom nejprodyšnějším co může být, bez jakýchkoli nepropustných vrstev, strávil v počůrané pleně pár minut a byl úplně rudý :-( Možná tomu pomůžou ty separačky, ale tyhle zkušenosti a ty pořizovací náklady mě dost odradily.
Tak do jeho půl roka jsem byla šťastná za jednorázovky, měl permanentní průjem, některé jednorázovky s míň pevnými gumičkami mezi nohama prokadil úplně pokaždé spodem. To by žádná separačka nepobrala a přepírat pleny 10x denně, to byla moje noční můra. Stačilo jak vřískal, že se mu nevěnuju, když jsem musela likvidovat to co občas napáchal na přebalováku :-( Ale hlavně kvalitní jednorázovky dokázaly vsáknout i ten jeho průjem, že to nezůstalo na kůži. Vzhledem k tomu, že se vždycky pokadil do pár minut po přebalení, jak sebou při tom mlel, tak nebylo možné dosáhnout toho, aby byl v čistém :-( Jednou jsem to zkoušela, během necelé hodiny jsem ho přebalila 3x a stejně se pokadil počtvrté, sice jen trošku, ale bylo to prostě vždycky. S každým prdíkem byl na pleně flek. To si nedokážu představit s látkovkama, to by byl opruzený do krve.