Přidat názor k článku O přirozeném vývoji dětí aneb jak se mění tělesné síly v duševní

trochu trpkosti v tvém příspěvku....
ano jde o to respektovat dítě v jeho potřebách ať už jsou v předstihu před normou či naopak.....
moje dcerka také vetřech a půl letech po mně vyžaduje psaní jednotlivých písmen a spolu skládáme i jednotlivě do slov jakomáma,táta....nicjí nenutímona to musí chtít sama, ale nenechám její touhu ležet ladem....
o děti které jsou takhle v předstihu (neopomínám že do školních let se může klidně srovnat s ostatními a jejich schopnosti se srovnají a prosím to neberu jako prohru nebo tak něco ale respekt k aktuálním potřebám a dovednostem dítěte...)bych ani tak strach neměla jako o děto které jsou pozadu. klasický rok odkladu pro nástup do školy je ještě v pohodě,ale co pak ti které ani to nezvládají... propadnutí jak tohle slovo vnímáte....potupa....kde je respekt k možnostem a dovednostem těchto dětí jsou onálepkováni a přitom třeba nebát toho by se v budoucnu ještě měli chuť zvednout ale jaksi ta chuť tu chybí..
to platí v obou případech tedy i u toho nadaného žáka který není živen ale čeká až někdo uzná že už se může o to a to zajímat,ale jde o to aby měl ještě tu chuť