Je to skutečně kolotoč, který se nezastaví, u obou dětí jsem nastoupila v jejich 1.5 roce. Manžel jezdí domů jenom na víkendy, takže s jeho pomocí moc nepočítám. Nicméně se to dá zvládnout.
Musíš se vzdát představy, že bude všechno dokonalé a rozhodnout se, co můžeš "fláknout", co naopak musíš dělat pořádně atp. Snaž se odhadnout, co děláš zbytečně moc složitě a co se dá zjednodušit.
Čas si můžeš ušetřit při vaření - vař do mrazáku (když vařím polívku, tak jí dělám kotel a na jeden oběd vždycky zamrazím, palačinky proložím folií a šup do mrazáku, nezahuštěné omáčky....).
Žehlení - spoustu věcí jsem přestala žehlit, když se pořádně pověsí a poskládají, tak nejsou zmačkané.
Úklid - jednou týdně k nám chodí studentka, která si ráda přivydělá (agentura mi přišla drahá) a udělá "týdeňák". Já potom přes týden jenom udržuju a řeším katastrofy. Taky jsem si zvykla, že při přechodu z místnosti do místnosti nechodím s prázdnýma rukama, vždycky je něco, co je potřeba vrátit na místo.
Předchozí