Milá Kimmy,
se zájmem sleduji už nějakou dobu vaše příspěky k tématu délky mateřské dovolené v ČR a spojení práce s péčí o dítě (zejména maminek) do tří let věku dítěte. S některými vašimi argumety nesouhlasím, proto mi dovolte na ně ve všeobecnosti reagovat (omlouvám se předem, budu vaše argumenty víceméně zpaměti reprodukovat, proto, pokud nebudou přesné nebo nebudou odpovídat vašim skutečným názorům, opravte mě).
1. Délka MD v ČR - délku mateřské dovolené v ČR považujete za luxusní a zdá se zbytečně dlouhou. Argumentujete tím, že jinde ve světě se s tak dlouhou MD nesetkáme. Opravdu je to tak špatně? Není to spíše naše výhoda než nevýhoda? Opravdu si myslíte, že je přirozené, aby bylo miminko v pár měsících svého života odloženo do jeslí? Je to skutečně to nejlepší, co pro své dítě můžeme udělat? Je to opravdu to, co si dítě přeje ze všeho nejvíc? Mimochodem, často se tady zmiňoval skandinávský model podpory brzkého návratu matek do práce s podporou formou existence státních jeslí. Před krátkou dobou (cca měsícem) jsem zaznamenala zprávu, že se tuším ve Švédsku maminky začínají proti tomuto systému bouřit, protože jim neumožňuje realizovat jejich základní a nejpřirozenější právo na světě - totiž pečovat o své malé dítě.
2. Psychický vývoj dítěte - několikrát jste zpochybňovala závěry profesora Zdeňka Matějčka, který tvrdil, že dítě by si jesle nikdy nevymyslelo. Argumentujete tím, že výzkum byl prováděn v tzv. celotýdenních jeslích, kde možná mohlo docházet k nějaké citové deprivaci, ale možnost citové deprivace v ""normálních"" jeslích v podstatě odmítáte, naopak upozorňujete na pozitivní vliv kolektivu na vývoj dítěte. Četla jsem řadu prací o psychickém vývoji dítětě (mimojiné samozřejmě i od pana Matějčka) - a z nich jsem pochopila toto: pokud jde o sociální a emoční vývoj dítěte, minimálně do 2,5 až 3 let je dítě zcela závislé na matce (nebo dalších nejbližších lidech) - paní vychovatelka z jeslí do tohoto okruhu v žádném případě nepatří. Každý psycholog vám potvrdí, že dítě do cca tří let si nehraje s ostatními dětmi, ale hraje si VEDLE nich - zkrátka do té doby není sociálně zralé na skutečné vnímání jakéhosi kolektivu. To znamená, že argument, který vyzdvihuje pozitivní význam kolektivu pro dítě, je zcela chybný. Dítě do tří let žádný kolektiv neocení. V souvislosti s citovou deprivací mě ještě napadlo, že pokud odložím dítě do jeslí cca v 8 hodin ráno, pracovní dobu mám pak do cca 17.30 až 18.00 a dítě dávám spát v 19.00 - pochybuji o tom, že dítěti pro jeho zdravý emoční vývoj stačí cca 1-2 hodiny denně s rodiči...
Předchozí