Přidat názor k článku Dítě, nebo práce? Chci si užít obojí!

Myslím, že v téhle otázce je asi špatné jakékoli paušalizování. Na celou věc existuje víc pohledů - každá maminka je jiná, každý zaměstnavatel je jiný, každý je v jiné ekonomické situaci. Jen se trochu obávám, že to, co se prezentuje jako vymoženost (můžu si užívat práce i dítěte) - pro mnohé vymožeností není. Je to nezbytností - z důvodů finančních, nebo právě z těch obav, že člověku "ujede vlak" v pracovní oblasti.
Řekla bych, že dnes není luxusem moci si dopřát věci zaplatitelné penězi, ale moci si dopřát čas prožitý s těmi, na kterých nám záleží. Je to věc volby, jestli raději mít (šance, více financí, více věcí), nebo žít (přítomný okamžik s někým). Chápu, že ne každý to cítí stejně, chápu, že mnohé maminky do práce z ekonomického důvodu musí... Nicméně ideál by měl být někde tam, kde dítě vyrůstá v ovzduší lásky a péče těch, kteří ho přivedli na svět...ono se totiž dost dobře rozhodnout nemůže, jestli se mu mámina nepřítomnost líbí, nebo nelíbí. A asi je dobře, když se k tomu ideálu nějak člověk přibližuje podle svých možností.
Nemyslím si, že bych svou volbou být převážně s dítětem nepřišla o žádné příležitosti, to určitě ano...ale otevřely se nové. Naopak - někdy je ta ztráta šancí, člověk je méně stresovaný, méně svázaný. Jistě, nejde to v každém oboru - mám tu výhodu, že nejsem zaměstnanec...a když, tak jen externí . Ale nelíbí se mi ten nátlak - jste pár let doma, už se vidíte na sociálním dně, je vám více let - už nedostanete šanci... Ono to pak v reálu vypadá tak, že žena mateřství odsouvá, co to jde, a pak se velmi rychle vrací, protože by se jí taky mohlo stát, že by se po mateřské vracela až po 40 - a kdo by ji pak chtěl zaměstnat...jenže na tuhle názorovou "masáž" doplácejí především děti. Jistě se dá namítnout, že tuhle strategii určuje společnost a zaměstnavatelé - ale upřímně, je to do značné míry oboustranná záležitost - strategie funguje do té míry, do které ji bez námitek přijímáme a naplňujeme. Tohle moje povídání vůbec není určeno spokojeným ženám, které mají priority rozložené tak, že na prvních místech stojí práce - proč ne, když jim to nedělá problém v prožívání role matky - je to určeno těm, které to tak necítí a spíš se bojí, že když se nezařadí do téhle módní vlny, neuspějí a zakrní. To, že někdo tzv. "krní" (v práci či doma), je věcí osobního nastavení - i doma se dá udržovat se v oboru. A kdo umí, na tom se to pozná bez ohledu na pár let věnovaných dětem...