Třeba se vrací, protože si tím udrží dobré místo, které jim v budoucnu umožní rozumně se o dítě dál starat.
Já sama jsem u prvního dítěte nastoupila, protože jsem se dostala do psychických potíží a nejjednodušší a nejlépe realizovatelné řešení bylo - jít na pár hodin do práce. Mám vstřícného šéfa, umožnil mi pracovat na velice zkrácený úvazek a vyšel mi i jinak vstříc. Malý byla "kolektivní" a rochnila si v jeslích cca 4 hodiny denně (tehdy jsem se musela vzdát mateřské). Fiannčně mi to tenkrát vyšlo stejně, jako bych byla na mateřské.
Tehdy jsem pochopila, že to zvládnu a když jsem šla na mateřskou se synem, tak už jsem byla předběžně domluvená, že kolem 1.5 roku malého zase nastoupím "na pár". Jenže syn je povahově jiný, takže když jsem váhala, jestli opravdu nastoupit, nabídla se babička. Malý pomalu "dozrál" a ve třech letech se do školky na dopoledne těšil.
Taky jsem zažila, že holce končila smlouva v zaměsnání, kde bylomožné mít zkrácený úvazek a částečně pracovat z domova. Podmínka prodloužení byla, aby holka nastoupila aspoň na půlku ve 20ti měsících dítěte. S tím, že tu půlku může mít i několik let. Nastoupila a nelituje.
Předchozí