Libiku, tak se mi zda, ze mas problem... Jestlipak ty trochu nezarlis... To, ze nekdo nevidi smysl sveho zivota v utirani zadku prece neznamena, ze by mel byt vyrazen z genofondu... Ja pracuju od peti tydnu dcerky, prekladam doma, kdyz spi nebo je s manzelem na prochazce. Domaci prace nijak neprozivame, delime se o ne, jist mame co, na sebe taky... Po mesici od porodu mi zacalo nicnedelani trochu lizt na mozek, a kazdodenni prekladaci hodinku-dve beru jako nutnou dusevni hygienu. Je fakt, ze se vubec nedivam na televizi, takze to mam misto toho (nevim, jak to ma kdo z vas, ale v mem okoli maminky sjizdeji vsemozne serialy a to jim nikdo nevycita). Babicky nemame, pomoc v domacnosti taky ne, proste si s manzelem vyjdeme vstric - on jde obcas s kamosema do hospody, ja se obcas zasiju u prekladu. Dcera (7 mesicu) je spokojena a my taky. Materska prece neznamena jen vareni, zehleni a uklizeni.
Předchozí