Přidat názor k článku Kosmetiku? Ano, ale jen bez utrpení zvířat!

Třeba to někdy pochopí. Pozitivní je v této společnosti aspoň to, že počet veg*nů stoupá... Dokonce bude 17. května v Paříži a Římě obrovská pouliční oslava vegetariánské hrdosti. Nepojedeš?

Hodím sem manifest:

Veggie Pride, oslava vegetariánské a veganské hrdosti

My chceme:
Ukázat svoji hrdost za to, že odmítáme nechat zabíjet zvířata kvůli svému konzumu

Odmítáme krást citlivým bytostem jedinou věc, kterou mají, jejich maso, jejich život; odmítáme se podílet na tomto sobeckém systému, který mění jejich život na trvalé peklo; odmítáme dělat toto všechno kvůli pouhé chuti, zvyku, tradici; toto odmítnutí je minumum toho, co se dá dělat.

My víme, jak je těžké říci ne, když tupé a omezené násilí a předsudky jsou společenskou normou.

My chceme ukázat svoji hrdost na to, že jsme řekli „ne“.
Odsoudit vege-fobii

Oni naopak chtějí, abychom se za svou volbu styděli. Vegetariánství/veganství je odmítáno, ignorováno, odstrkováno na okraj. Vysmívají se nám a pomlouvají nás.

Vegetariánství/veganství zpochybňuje legitimitu věznění a zabíjení miliard zvířat. Jeho pouhá existence rozbíjí falešnou solidaritu většinové společnosti. To je důvod posměchu a nenávisti těch, co trpí vege-fobií.

Jistě, toleruje se neútočné vegetariánství, to, které se prezentuje jako pouhá osobní volba motivovaná odporem ke krvi, starostmi o své zdraví, ekologií a ušlechtilým odříkáním. Ale běda tomu, kdo otevřeně protestuje a tvrdí, že jatka nejsou normální.

Začíná se výsměchem. Dělat si starosti o slepice a krávy je přece směšné. Zesměšnění potlačí znepokojující myšlenky a člověk se nemusí uchýlit k argumentaci.

Ale pokud neustoupíme, výsměch se promění v zlobu. Byli jsme klauni, ale teď se stáváme nestvůrami. Jsme zrádci vlastního druhu, kterému chceme upřít práva. Nestydatí rodiče, kteří chtějí své děti připravit o potěšení a blaho masité stravy. Podobní nacistům, protože Hitler pravděpodobně miloval psy. Netolerantní sekta, protože nepřemýšlíme jako ostatní.

Jsme obviňováni, že jsme teroristi, že se modlíme k přírodě, ale jdeme proti přírodním zákonům. Každá námitka může posloužit, aby obrátili naše slova, aby se nám mohli vysmát, aby nás mohli symbolicky vyřadit ze společnosti.

Odmítáme se stydět za svůj soucit. Nechceme se schovávat. Nechceme se omlouvat za to, že nechceme zabíjet. Jsme tady, existujeme, myslíme a říkáme to.
Potvrdit svoji existenci

Po celém světě jsou nás již milioni, kteří říkáme masakru ne. Mnoho civilizací si nebylo jisto legitimitou masožroutství. Přesto tato otázka je systematicky ignorována. Vegetariánství je mazáno z příruček a z biografií. U spousty známých osobností, filosofů, spisovatelů se mluví o jejich dílech a životě, ale ani zmínka o jejich volbě vegetariánství.

„Člověk, který jí maso, nebo lovec, který se přizpůsobí krutosti přírody, potvrzuje s každým soustem masa, že právo je založeno na síle.“ Isaac Bashevis Singer, nositel Nobelovy ceny za literaturu.

Chceme potvrdit naši existenci, veřejně ukázat, že žít bez masa je možné. Nejíme krávy, ani prasata, kuřata, ryby, ani mořské živočichy. A žijeme stejně jako všichni ostatní, ať už se to líbí lékařům – „odborníkům“, jejichž věda spočívá v popírání reality. Vegetariánství, ani veganství (které vylučuje všechny produkty vykořisťování zvířat, nejen maso) nezpůsobuje žádné zdravotní problémy, podle přístupných informací je to právě naopak.

Zabíjet, abychom mohli žít, není náš osud. Není to nutnost ani individuální, ani kolektivní, vzhledem k tomu, že chovaná zvířata spotřebují mnohem víc potravy, než kolik se vyprodukuje mrtvého masa. Přesto se veřejné peníze masivně utrácí za podpory chovů zvířat a rybolovů.
Bránit naše práva

Chovaným zvířatům se nepřiznávají žádná práva, ale nám, kteří jsme se zvířaty solidární, jsou práva přiznávána, alespoň teoreticky. Máme v úmyslu plně vykonávat tato svá práva, protože jsou nejen naše, ale i těch zvířat. Zvířata mají práva jen skrze nás a nepřímo.

Máme právo jíst podle svého přesvědčení v jídelnách, v práci, ve škole a na každém veřejném místě. Máme právo vychovávat své děti bez toho, abychom jim vnucovali výrobky z jatek.

Požadujme, aby z naše daně nebyly používány k placení masa a ryb pro ostatní.

Chceme rozbít toto ticho, které skrývá naše myšlenky a naši činnost. Chceme, aby už jediná veřejná diskuze na toto téma nebyla od výrobců masa a masožravých intelektuálů.

Chceme, aby se na toto téma vedla diskuze.
Jsme zrcadlo vašeho špatného svědomí a toto zrcadlo se už nebude schovávat

Před obrázky v médiích, na kterých byly hromady zvířecích mrtvol zabitých kvůli BSE a jiných onemocnění zvířat, jsme byli jediní, kteří se nestyděli. Za sebe. Styděli jsme se za druhé.

Hlavně jsme cítili bolest. Pokud chceme ukázat svoji hrdost, že odmítáme barbarství, určitě z toho nejsme uspokojeni. Zvířata jsou masakrována v miliardách. Jsou považována za němá, jejich řev se nepočítá. My o tom budeme mluvit, dokud masakr nepřestane.
Jsme zvířata, která jsou solidární se všemi zvířaty!