Přidat názor k článku Dítě, nebo práce? Chci si užít obojí!

Dobře dobře. Tak ještě jednou, asi naposledy.

Od dvouletého dítěte maminka obecně vzato MŮŽE jít pracovat, tebou navrhovaný systém ji ale k tomu nutí, tedy by MUSELA jít pracovat. Já bych tu hranici posunula minimálně na roky tři, radši ty vysmívané čtyři. Jako alternativu. Takže plošný příspěvek adresný umožní té co chce jít pracovat jít pracovat, té co nechce nejít, neadresný donutí jít do práce všechny.

S polovičními úvazky si myslím, že je to tak: průměrná mzda je cca 20 000. Podstatně víc lidí tedy musí mít mzdu podprůměrnou. Počítejme tedy např. 16 000. Polovic je 8 000, a to hrubé mzdy. Odečti odvody (zdravotní, nemocenské, důchodové, daně). Odečti plat za hlídání, jakoukoliv formou (z hlídání půjdou státu taky odvody). Zaměstnanec na poloviční bude mít profit tak dva tisíce, zato dítě v jeslích. Stát dostane daně a uspoří za ten jeden rok (od dvou do tří let) za rodičák. Bude to ale muset vrazit do podpory dotovaného místa na poloviční úvazek.
Kde je proboha jaká výhoda, kromě zatížení systému a roztáčení koleček „růstu“?
Výhoda je to pro lidi, kteří si opravdu potřebují udržet kvalifikaci přímou účastí na pracovišti (napadají mně max. lékaři…). Ale těch není tolik, aby to dávalo oprávnění prosazovat jejich zájmy na úkor té většiny.
Myslím si,shodně s tebou, že je dobré být s dětmi mnohem déle než do tří let, ale nemyslím si, že to pro velkou většinu lidí mohou vyřešit dotované půlúvazky. Spíš změna celkového životního stylu mnoha lidí.
No, asi nám to nevyjde.