Kimmy,
1,080 Kč je minimální zdravotní pojištění, hranice, která se musí platit vždy. Pokud ji neplatí přímo daná osoba, platí je v určitých případech stát. (např. za matky na RP).
Zaměstnavatel odvádí z platů zaměstnanců dohromady 35% na soc. + zdrav. poj. z hrubé mzdy (to je těch 6,300 Kč - počítáno z průměrné mzdy - neb jsem si za příklad vzala "průměrnou" matku :))
Dále se ze mzdy zaměstnance sráží 12,5% na soc a zdrav poj. (to je těch 2.250 Kč z průměrného platu 18.000 Kč).
Jak by se obohacovali zaměstnavatelé? No tak, že by za normálních okolností nesou těch 6,300 Kč vlastním nákladem oni, ale takhle by jim je stát vykompenzoval. To ti nepřipadá, jako že se obohacují? Odvody se platí procentem z hrubé mzdy.
A navíc staré pravidlo, které v ekonomice funguje: Když se např. zvedne sazba DPH na výrobky z 5% na 9%, tak to nutně neznamená, že výrobky zdraží právě o 4%. Tak, kde je pružná nabídka, se cena nemusí zvednout skoro vůbec nebo jen málo (to znamená, že zvýšení daně nese částečně prodávající a jen částečně kupující), tam kde nabídla moc pružná není (lidé musí koupit to, co se nabízí), si prodejci pravděpdobně zdvihnou cenu právě o 4%, aby oni neprodělali.
A podobně by to fungovalo i u těch zaměstnavatelů.
A co dělá z částečného úvazku vopruz? Například to, že musím zaučovat 2 lidi totéž a navíc proces zaučení trvá dvojnásobně dlouhou dobu (protože dotyčný chodí do práce pouze polovinu času).
Problém jsou samozřejmě i fixní náklady, hlavně kapacita kanceláří a místa u výpočetní technicky apod. Jen nájemné odpovídající místu na 1 pracovní stůl nás stojí v průměru 7,500 Kč (sídlíme v centru Prahy).
Já nevím, proč zaměstnavatelé nenabízí částečné úvazky - my je nabízíme v případech, kdy je to pro nás výhodné, tj. kdy by množství práce pro danou pozici nepokrylo pracovní dobu 8 hodin jednoho zaměstnace.
Předchozí