Přidat názor k článku Pořád je mi z toho smutno …

Myshko, já mám 2 syny, oba císařským řezem. Prvního mi přinesli asi po necelém dni, na JIPu to stejně ale nebylo nic moc, když jsem se nemohla pořádně hnout, natož se posadit nebo cokoli. Druhého syna jsem viděla po porodu až asi 5. den, ale i já osobně jsem dala přednost tomu, aby se mi nepřidusil. I kdyýž to byla sekce plánovaná ve 38. týdnu, měl hodně velké potíže, týden na kyslíku, spoustu vyšetření. Taky novorozeneckou sepsi. I když jsem už byla schopná se na něj jít podívat, stejně mě sestřičky prosily, abych se jen tiše dívala a dokud spí, tak se ho nedotýkala. Jinak totiž strašně plakal, bohužel se mu začaly uzavírat cévy v plicích a i když jaksi hrudníčkem dýchal, saturace kyslíkem mu klesala hrozně nízko a monitory pištěly jako pominuté. Takže jsem rozhopně neupřednostňovala nějaké "chci ho mít tady", když bojoval o život a nakonec už po nějakých 8-9 dnech mohl jít na nornmální novorozenecké a po 12 dnech nás konečně propouštěli. Co chci říct - on je k tomu většinou nějaký důvod, když mámě dítě nenesou, když jde jen o prosté zahřátí budiž - je to hloupé, ale pokud dítě samo pořádně nedýchá, je to setsakra problém.