Přidat názor k článku Pořád je mi z toho smutno …

Milá Sidi,
poprvé v životě sedám k počítači, abych někomu odpověděla. Velice dobře tě chápu, prožila jsem něco podobného i když pro jiné zdravotní potíže. Tomík se narodil císařským řezem ve 29týdnu, vážil 1,5kg a špatně dýchal. Po mém procitnutí na JIPce mi sestry nebyly schopné ani sdělit jestli se mi narodil kluk nebo holka a viděla jsem ho až druhý den, kdy jsem konečně mohla "prozradit" personálu, že se miminko bude jmenovat Tomáš. Následně mě uložili na odd. pro 6ti nedělky tj. na pokoj mezi matky, které u sebe měli svoje baculáče, bylo to "báječné" šestinedělí. Za Tomíkem jsem docházela na jiné odd. Celkově ale můžu říct, že se o nás postarali dobře, prošli jsme si sice postupně různými zdravotními peripetiemi,ale mléko jsem si udržela a kojila až do roka. Dnes už je všechno ošklivé zapomenuto a máme se báječně. Píšu všechno, ale nesu si v sobě stejnou bolístku jako ty a jakákoliv zmínka o porodu, kdy ti vloží po všech bolestech do náruče krásný uzlíček mi vhání slzy do očí.
Snažím se netrápit se tím a užívám si s Tomem každý okamžik. Máš dva krásné kluky, oni mají mámu, která je miluje a to je v životě to nejdůležitější. Přeju vám všem hodně štěstí. Luca