My jsme řešili dobrou polovinu loňského léta opakující se "značkování" na našem malinkatém pískovišti. Každý den ráno bylo čisté, odpoledne už v něm ležela značka. Pak jsme si začali dávat pozor a za pár dní bylo jasno. Starší pán si na lavičce i pískoviště denně četl noviny, užíval klídeček a pejsek úřadoval.
Počkali jsme si na pána, poprosili ho, aby si sedal jinde - na dohled je hromada jiných laviček, před kterýma pískoviště není. Bylo to marné. Mmch. tři minuty chůze od nás je výběh pro psy.
Celkem nás za ním šlo během pár dní postupně asi pět (i jeden z tatínků), akorát jsme se dozvěděli něco o tom, jak jsme nepřátelští ke psům. Takže jsme denně prohrabovali písek a odnášeli bomby.
Pískoviště a hlavně lavičku mám přímo pod okny a když jsem zase viděla tu bezva návštěvu, tak jsem nevydržela. Napustila jsem do nočníku vlažnou vodu, otevřela okno a s výkřikem "bacha nočník" obsah vylila těsně za lavečku. Kapky se rozstříkly, pán s nadáváním odešel. Druhý den to stejné, akorát jsem připojila, že když smí pes kálet na pískoviště, já smím vylívat nočník na lavičku. Od té doby pán nepřišel.
Podotýkám, že jsem vodu nelila přímo na pána ani na psa (ten za to chudina nemohl).
Předchozí