Přidat názor k článku Pořád je mi z toho smutno …

Milá Sidi, také Ti chci poděkovat za krásný článek a povzbudit Tě. Cítím to také tak, jak už bylo mnohé řečeno v předchozích článcích - je veliký DAR, že Ty i děti jste to zvládli a že jste zdraví. Nevyčítej si, jaké to mohlo být, jaký jsi mohla mít porod, něco jiného je něco si vyfantazírovat a něco jiného je pak realita, zvláště, když jde o život( dva životy). Soucítím s Tebou, ale nic si nevyčítej a buď vděčná za přítomnost, že můžeš být s dětmi nyní, že jim to můžeš "vynahradit" právě teď. Držím Ti palce. Já měla porod klasický, "medicínský", a když už jsem měla chlapečka u sebe a byla plná síly z tohoto krásného pocitu, dojmu, štěstí, tak jsem musela pod narkózu, protože nešlo zastavit obrovské krvácení po porodu. Po narkóze jsem si nemohla ani sednout, jak se mi bylo zle z té krevní ztráty, následovaly transfúze, no nic příjemného. Kojení bylo šílený problém, neměla jsem žádné mléko, syn vážil 4200 g, měl stále hlad, takže jsme začali v porodnici z příkrmem a na tom už zůstal. Za týden mám druhý termín porodu, takže už jsem v takovém příjemném napětí, jak to dopadne, ale věřím, že ať to bude tak či onak, důležitý bude výsledek a zdraví nás obou. Ještě jednou přeji všem maminkám a dětem vše nej...!