Přidat názor k článku Dítě, nebo práce? Chci si užít obojí!

Potíž je v tom, že pravděpodobně ta matka nezačla bejt kritická v důsledku práce, že to v sobě měla už dřív. Proto to dávám do souvislosti - protože to do svých dětí mohla vložit už dřív - klidně dávno před třetim rokem.

A čistě náhodou jsem v pátek mluvila s budoucí asistentkou svého syna - ptala se mě co od ní očekávám a byla překvapená, protože podle jejích měřítek jsem nenáročná (no to jen neví jak těžký bude moje pouhý dva požadavky naplnit ). Říkala, že ona mívá potřebu bejt dokonalá, ale úspěšně s tim bojuje A že její dcera, která je u nás v první třídě to začíná mít taky, aniž by ji kdokoli kritizoval a aniž by její pochybnosti o sobě byly objektivně oprávněný - prostě buď to vidí u mámy nebo to zdědila, každopádně to přebírá, ačkoli její máma zatim pracuje jen v době, kdy má dcera výuku ve škole.

Psycholog nejsem, jestli Tě zajímá na co mam školu, tak učitelství pro 1. stupeň ZŠ se zaměřením na alternativní školy a dramatickou výchovu, dramaterapeut a herní specialista (HS je psychická podpora dětí v nemocnici bez rodičů) a nějaký ty doplňkový kurzy. Nejvíc ze všeho mi ale dala práce s integrovanýma dětma a muj syn.