Přidat názor k článku Dítě, nebo práce? Chci si užít obojí!

no a prave "byt nespokojen sam se sebou" podle mne prichazi az mnohem mnohem pozdeji... myslim, ze ani muj petilety syn k tomuhle jeste nedospel... (a doufam, ze jeste dlouho nedospeje)

Procitam si tu knizku a posledni pribeh je zas opacny - zena prestala pracovat, kdyz jejim detem bylo 5, 4 a 2 roky (do prace se po porodu vracela behem nekolika mesicu) - po te, co jim vybouchla dlouhodoba chuva a prosli si peklem sesti chuv behem pul roku - asi nejhorsi nocni mura pro ceskou matku. A presto jeji deti - ackoli se jim naplno venovala az po magicke hranici tri let, krome toho posledniho - neprojevovaly zadne znamky emocniho utrpeni a vsichni jsou ohromne spokojeni. Nicmene ona priznava, ze ackoli drive byla ohromne ambiciozni, tak zacina pomalu prechazet na druhou stranu a nechape, proc matky pracuji - ovsem zde se nejedna o matky do tri let - zde se jedna o matky vseobecne - matky skolnich deti...

Proste - co pribeh, to unikatni zivotni situace, unikatni osobnost a unikatni usporadani - tak jako zivot sam...

Kimmy