Přidat názor k článku Pořád je mi z toho smutno …

Sidi, děkuji za krásný článek, chápu tvé pocity, prožila jsem něco podobného, synek se narodil v 36 tt akutní sekcí v celkové narkoze, přestávala mi fungovat placenta. Tou dobou jsem již byla hospitalizována v porodnici právě pro podezření na preeklampsii, která se ale u mne neprokázala.Vím, že to takhle asi muselo být, ale taky mi chybí ten okamžik zrození, jeho první pláč. Naštěstí, hned jak jsem se probudila z narkozy tak mě dětská doktorka přišla říct, že mám syna a že je v pořádku, byl jen malý, 1,9,kg, pár dní byl v inkubátoru na prohřátí. Manžela k němu pustili hned a mohl si ho vyfotit a poslat mi na JIP, kde jsem ležela fotku. Já jsem ho viděla po 24 hodinách. Císařský řez je pořádný záhul na tělo i na duši, jste připravena na porod a ono je najednou po všem a vy o tom nic nevíte a chvíli trvá, než vám to dojde a srovnáte se s tím. Se synkem jsme moc rádi, že se máme a užíváme si to, snad ho způsob porodu a pobyt v inkubátoru moc negativně nepoznamená. Sidi, přeji ti hodně štěstí at jsou děti zdravé