Přidat názor k článku Pořád je mi z toho smutno …

Ahoj Lucko,
mam podobny zazitek.Porod mi vysel podle mych predstav, ackoliv me vsichni strasili, ze rodit v Anglii je strasne, ze jsou tu hrozne podminky atd. Rodila jsem do vody a do porodnice jsem prijela na posledni chvili, mala se narodila 1.5 hodiny po prijezdu, vetsinu porodu jsem stravila doma. Mala prosla na svet na tri zatlaceni, vyndala jsem si ji sama z vody..proste do te doby parada. A pak prisel sok...mela natolik viditelne rysy Downova syndromu. Jedine slova, na ktere jsem se zmohla byly...ma divne oci. A porodni asistentka mi rekla...vim, co myslite.Zadny priliv lasky, zadne nadseni, proste jsem si tu chvili prala, aby mala byla porad jeste v brise. Prisat se taky nechtela, hned rovnou usnula, spala az do rana a ja ji byla opravdu vdecna. Rano jsem se probudila s hroznou vycitkou, kdyz jsem si pomyslela, ze bych byla rada sama, bez ni. Udelali ji DNA testy, nakonec bylo vse v poradku, byla proste jen tak otekla a mela ty oci tak malinke a blizko u sebe, ze se vsichni bali. Byt matkou jsem si zacala uzivat az tak druhy mesic, kdy se mi zahojily naprosto do krve popraskane bradavky, sestinedeli jsem doma prorvala, protoze jsem prozivala teror pri kazdem kojeni. Ted uz je vse dobre, to je hlavni. Nekdo mel v odpovedich pravdu, ze je lepsi moc necist vsechny ty story o porodech a pocitech o porodu. I po docela pohodovem porodu se nemusi dostavit ty krasne tisickrat omylane pocity. Katka