Přidat názor k článku Pořád je mi z toho smutno …

Souhlas, pokud téměř po roce od porodu se autorka rozbrečí, že si neprožila porod, tak by vážně měla uvažovat nad návštěvou psychiatra.
Jestli je mladšímu rok (a staršímu dokonce 3), tak Ti to ti kluci museli už stonásobněkrát vynahradit, moje vzpomínky se nevážou k porodu, ale k tomu, kdy se moje dítě poprvé usmálo, zvedlo hlavičku, řeklo máma apod. Myslím, že jsi zůstala trochu na mrtvém bodě a upnula jsi se na věc, která v životě matky není nejpodstatnější.

Ano, je to smutné, ale teď bych si na Tvém místě třeba jen povzdechla, ale rozbrečet se?! Pokud bys toto popisovala v rámci poporodních depresí, neřekla bych ani ň, ale tohle už mi přijde trošku přehnané. Navíc Martínek byl hned u táty, ten druhý po dvou hodinách taky...