Já taky musím odbíhat k dítěti
, takže jsem se musela znovu vrátit k článku, kdy o léčitelce píše, a je fakt, že to píše po prvním porodu. Vzhledem k tomu, že ji to ale trápí v míře, že upadá do pláče a stále má tu svoji bolístku, která pořád "bolí strašně moc", myslím, že by aspoň jedna návštěva psychiatra určitě nebyla od věci. Tahle deprese se může rozvinout (neříkám, že musí) do větších rozměrů, může začít obviňovat děti, sebe, že to nezvládla apod.
Já mám ale pro ni jednu radu zadarmo: pokud ví o tomhle svém problému, zásadně doporučuju nečíst podobné články o primových porodech, které by ji pohroužely do takového stavu. Nechápu ji, proč to teda čte, když je tohle téma pro ni tak bolestivé?
Já např. nemůžu číst/sledovat reportáže o úmrtí dětí, např. ač Vendulu Svobodovou nemám ráda, tak je mi hrozně líto, co prožila s Klárkou, jednou jsem četla o její nemoci a smrti a viděla 13. komnatu a stačilo mi to. Od té doby se prostě vyhýbám těmto článkům a nemám problém.