Krásný článek, je vidět, že se diagnózou svého chlapečka netrápíte a milujete ho bez výhrady. Nedá mi to a chtěla bych vás všechny poprosit o radu nebo alespoň o váš názor.
Mám dvě děti, 2,5letého chlapečka a 10 měsíční holčičku. Honzík mi už delší dobou dělá starosti a nevím, co si mám o jeho chování leckdy myslet. Vím, že autista není, přesto...
Má velkou paměť na znaky-pozná značky všech aut a umí písmenka velké i malé abecedy, miluje pexeso, stavění puzzlíků, skládání plastových písmenek ve slova, parkovat auta, taky kopat do míče a jezdit na motorce.Na to je fakt šikulka. Ale pořád špatně mluví, teprve teď začíná spojovat max. 3 slova do vět.To mě nevadí, snad to všechno později doženeme, ale poslední dobou mě dohání až k slzám pozorovat ho v kolektivu. V partě víc než dvou dětí si přestane hrát a utíká pryč nebo zaleze do koutku a odtud je pozoruje, na cvičení úplně nesnáší kolektivní cvičení nebo hry-sedí v koutku tělocvičny a kouká, v mateřském centru se nechce ode mě hnout.
Moc mě to mrzí, vím, že nemám srovnávat, ale ostatní děti jsou takové spontánní, hravé a náš Jeniček je mezi nimi "exot".Mám strach, že jsem udělala něco špatně, ale od malička chodíme mezi děti, tak by na ně měl být zvyklý.
Přitom doma je hodně živý, se sestřičkou blbnou,smějí se a pošťuchují.Jen ho občas chytne takový raplouš-najednou začne dělat "tády dády"-běhá dokola a padá.Ale to se chce třeba jenom vybít. Dneska mě dostalo to, že jsem při vycházce otočila kočárek s malou, aby jí nesvítilo do očí a on se začal vzteky až válet po zemi a nemohl se srovnat celý den.
Myslíte si, že je to prostě jenom povaha introverta a vzteklouna?Máte někdo dítě, co bytostně nesnáší kolektiv? jak to řešíte? Vyroste z toho? Mám ho poslechnout a mezi děti přestat chodit, nebo to mám lámat přes koleno, aby si zvykal?Ach jo, já se v něm někdy docela nevyznám.
Předchozí