Přidat názor k článku Dobrá hospodyňka pro pírko i přes plot skočí

Markéta má sice pravdu, že co děti vidí u rodičů, většinou chtějí vyzkoušet a většinou tomu taky přijdou na chuť.
Rozhodně dítě, které vidí rodiče číst, má větší šanci se do čtení knížek taky zamilovat, než dítě, které žádnou knížku doma nevidí.

Ale musím dát za pravdu taky Katce, že děti jen tak záliby od rodičů nepřejímají, hodně je dáno povahou.

Náš nejstarší kluk miloval knížky od malička, četli jsme mu, ještě mu nebyl ani rok a on vydržel poslouchat a poslouchat. Když byl o něco větší, docházel mi kolikrát hlas , jeho prostě zajímalo, jak to bude dál a nechtěl přestat. Teď chodí do první třídy a čte si každý den.
Prostřednímu bude pět a knížky ho absolutně neberou. A to ho vychováváme stejně, příklad má, u nás se věčně nějaké rozečtené knížky válí (já jsem typ, co musí mít rozečteno víc knížek najednou), vidí, že si čte brácha. Nepamatuju si, kdy bych jemu přečetla nějaký delší úryvek z nějaké knihy, tak maximálně když jsou u toho nějaké úkoly, kde se může zapojit taky on sám. Neumí jedinou básničku (ale zato spousty písniček).
Nejmladšího knížky zatím taky neberou, je to na něj moc statický ;-).