Taky jsem četla (a čtu) některé knihy dokola. Když jsem byla malá, bylo mi hrozně líto, že knížka končí - tak jsem ji prostě otočila a začala nanovo. Taky jsem trochu podváděla: Když jsem se o postavu bála, aby ji autor nezabil, dívala jsem se podvodně o pár stránek dál, jestli tam najdu její jméno. A smažila jsem si k tomu topinky... páni, ty jsem neměla roky (no jo, nic zdravého pro tělo ani knížky
) Teď se pořád vracím k Mistrovi a Markétce - to čtu, když je mi fakt blbě...