Přidat názor k článku Pořád je mi z toho smutno …

Cow,
tak tohle bylo super. Nemyslim Tvuj treti porod, to bylo oproti mne opravdu neco naprosto sileneho. Ale super bylo to, jak jste si to uzivali. Asi bude pes zakopany v tom. V tech drobnostech, ktere se Tobe Bohu diky podarily a mne ne. Uch, ja vubec nevim, jak popsat sve pocity. Nechci, aby to znelo jako fnukani. Ja jsem nesmirne stastna, ze kluky mam. A taky uz vim, ze ty porody mi mely neco ukazat. Pred prvnim porodem jsem pohrdala vsim medicinskym, proste jsem byla desne "prirozena". byla jsem neuveritelne pevne presvedcena, ze ja proste zadnou moderni medicinu potrebovat nebudu, ze jsem proste stvorena k tomu rodit deti. Nebyla jsem pokorna, byla jsem pysna. A tak se Pan Buh rozhodl, ze miukaze, zac je toho loket. Ano, nebyt moderni mediciny, nebaly bych ja ani moji kluci. Takze i mne moje porody obohatily o velke poznani a pouceni a daly mi mnohem vice pokory, nez jsem mela pred tim. Clanek jsem napsala proste jen proto, ze je mi lito, ze se mi nevyplnil jeden z mnoha snu (spousta se mi jich zase naopak vyplnila), ze mne to obcas rozplace, ze je mi to lito i kvuli klukum (ja si totiz porad predstavuji, jake to asi je pro to miminko, ktere si v poklidu plave v brisku a najednou se objevi velikanska dira, prudke svetlo, nekdo ho vytahne do zimy a odnese ho pryc od mamy). Proste jsem se chtela vypovidat. Takze tak. mam pocit, ze jak uz prispivam asi desatym prispevkem, zacinam trosicku plkat, takze uz toho necham.
Preji Tobe i Tve rodine hodne Bozi lasky a Boziho milosrdenstvi.
Sidi