Jak to tady všechno pročítám, musím se připojit k davu maminek, které neustále omezují své ratolesti výroky typu: Nechoďte do trávy! Dávejte pozor! Dívejte se pod nohy! atd. A pak taky čistím botečky (pomocí špejlí, šroubováků, kartáčku na zuby...)
Bydlíme na sídlišti v Olomouci, odpadkových košů se sáčky pro pejskaře je tu dost, ale těch výkalů kolem nich ještě víc.
Myslím si, že opravdu záleží na jednotlivých majitelích psů. Potkáváme spoustu důchodkyň, které nikdy nezapomenou po svých pejscích uklidit, i když se sotva sehnou. A samozřejmě taky lidi venčící obrovské hafany, kteří po sobě zanechávají pořádně velké hromádky a je to jedno, jestli na chodníku nebo těsně vedle něj. Pokud jsem někoho upozornila, že by po sobě měl uklidit, bylo mi řečeno, že oni přece platí poplatky, případně, že se mám starat o sebe...
A co mě dojalo úplně nejvíc: Hlídala jsem kamarádce 6 měsíčního syna a mé 2 a půl leté dceři se chtělo kakat. Přemlouvala jsem ji, ať to zkusí vydržet, ale tvdila, že to nezvládne. Tak jsem jí stáhla kalhoty a viděla jsem, že je zle. Opravdu už to vydržet nemohla, dostala průjem a na trávu udělala pěknou hromádku. Poté, co jsem ji utřela a oblekla a pohoupala řvoucího chlapečka, začala jsem hledat něco na úklid. Sáček jsem žádný neměla a tak jsem šla k nejbližšímu kontejneru s plasty, z něj jsem vyhrábla nějaký kelímek od salátu, pod stromem jsem našla dřívko od nanuku a takto vybavena jsem zlikvidovala naši teplou a ne zrovna voňavou hromádku.
A kdo myslíte, že mě z povzdálí se zájmem sledoval? Tušíte správně: majitelka krásného velkého psa, která i se svým miláčkem, poté, co vykonal svou potřebu na protějším trávníku, bez úklidu a bez mrknutí oka odešla.
Tak už teda nevím...