Někdy mám pocit, že pejskaři, co mají pejsky vychované hodně doplácí na ty bezohledné (a hlavně ti pejsci). Zcela paradoxně vídám pejsky, o kterých vím, že poslechnou, neskáčou na děti atp. na vodítku a pánečci s nima kliďánko dojdou až k výběhu, kde je nechají vylítat. Zato divocí lumpíci si vesele lítají po dětském hřišti a tuhle učůrnou, tuhle porazí děcko, ale páneček se tváří, že o nic nejde.
Momentálně mám za sebou zážitek ze včerejšího večera. Vystoupila jsem s děckama z auta a než jsem si vzala věci a zamkla, tak mrňata poodešly cca 10metrů směrem k domu. Ze tmy se vyřítili dva vlčáci, začali na ně skákat a štěkat. Syna srazili na zem (asi si každý umí představit, jak vypadal), dcerce upatlali bundu a potrhali obrázek, který si nesla. Páneček stál opodál a volal: "paní, ať ty děcka neječí, dyť hafíci mají košíky". To je fakt, měli. Ale že by se ten chlap aspoň namáhal je přivolat k sobě, to ho nenapadlo.
Když jsem mu pak říkala, že se má jít podívat, co "hafíci" dokázali, tak reagoval prohlášením, že pračka to vypere.
To jsem ještě netušila, že se synovi tímto zážitkem vrátí koktání. Přes dva měsíce se už nezakoktal. Když asi po hodině promluvil, byli jsme tam, kde před rokem - ani slovo nedokáže říct normálně.
Předchozí