Přidat názor k článku Pořád je mi z toho smutno …

Lipko,
dekuji Ti. Uz jsem pomalu zacinala propadat zoufalstvi nad reakcemi nekterych ctenarek. Vystihla jsi presne, co se ve mne deje a co se bude dit. Jsem ti neobycejne vdecna, ze jsi zminila sepsi sveho syna po druhem porodu a sve pocity po nem ve srovnani s prvnim porodem. Snad to nekterym holcinam dojde, ze citit se mizerne je mozne i po mene mizerne veci nez by se ocekavalo. A ze je mozne citit se mizerne i nekolik let, aniz by clovek musel byt nutne oznacen za zraleho pro psychiatra.
Vzdytja jsem za sve dva zdrave kluky rada, jsem stastna jako blecha. Ale tu pachut jejich zrozeni budu muset teprve zvladnout. To snad neni nic sileneho.
No, uz to asi prestanu resit.¨
Kazdopadne Ti dekuji za Tvuj prispevek, stouralky na nej budu odkazovat.
Sidi