Brzobohatko
. Vinnetoua a Rychlý Šípy jsem "objevila" až po třicítce
. Nejsi v tom sama
. Teď zrovna čtu - souběžně s jihočeskými pověstmi - klasický český pohádky převyprávěný spisovatelkou, která je shodou okolností naše jmenovkyně příjmením
; tak to jsem musela už jen z principu
. Jsem ten samej typ jako Markéta, mám ráda ten pocit, že si můžu jít kdykoliv na svoji oblíbenou knížku sáhnout, prolistovat, vracet se po kouscích k oblíbeným úryvkům kdykoliv mě napadne, a ne jen tehdy, když ji mám náhodou půjčenou. (Což ale nevylučuje, že některé knížky z té knihovny půjčujeme taky
.)