Nechápu,jak v reakcích na tento článek,může někdo napsat,že další dítě už nechce,protože by to byl nutně zase císař a že by si dotyčná připadala hrozně,že vlastně jako žena zklamala.
To je teda dost vyhrocený názor.Vždyť kterákoliv maminka může být ráda,že má na světě miminko,a je přece uplně jedno jak.Hlavně,že se to povedlo a oba to přečkali ve zdraví....
já měla to štěstí,že jsem měla císař v epidurálu,takže malou jsem si mohla hned pohladit a vyfotit se s ní ještě na sále.Pak jsem si pár hodin pospala,odpoledne mi ji přinesl manžel na pooperační pokoj ukázat znova a zkusila jsem ji přiložit,ale plakala,tak jsem to nechala na později.Druhý den ráno už jsem pomaloučku sama přešla do oddělení šestinedělí a tam mi nosili malou každé 3 hodiny na kojení,i v noci.Mohla jsem si ji nechat u sebe a starat se o ni,ale dala jsem raději přednost tomu,at si nenamáhám břicho a jizvu,jak mi doporučila doktorka a že se o ni lépe postarají na novorozeneckém.A nepřipadám si kvůli tomu jako horší matka.Každé 3h jsem ji kojila,půlhodinu až hodinu ji nechali u mě.V prvé řadě přece musí být v pořádku matka,aby mohlo být v pohodě i dítě.Pokud by se mi jizva rozjela,nebo nastaly nějaké komplikace,tak by teprve nastaly problémy a doopravdové odloučení.Rodila jsem v úterý a malou jsem si nechala dát napořád napokoj až v sobotu,až jsem se cítila uplně fit,že ji dokážu přebalit atd.bez bolesti z namáhání jizvy.
Jinak jsem za císař.řez vděčná,plodovou vodu jsem měla odteklou 56 hod,pořád čekali,že porodím normálně,dvakrát mi to tabletami vyvolávali.Až nakonec začla mít malá problémy s ozvami a dechem,takže byl nařízen okamžitý císař.A já si oddechla,protože po 56 hodinách mezi rodičkami,z nichž většina doslova řvala v bolestech,jsem si nedovedla představit,že bych rodila normálně.
Předchozí