Přidat názor k článku Pořád je mi z toho smutno …

Jsem také po sekci,ale plánované, doma mám nádhernou zdravou holčičku a u Tvého příběhu brečím jak želva...Na císaře jsem musela protože malá byla KP a už měla přes 3Kg, takže už se nepočítalo s tím že se otočí. Navíc jsme měli méně plodové vody. Měla jsem ale to štěstí, že jsem si mohla vybrat, zda budu při vědomí, či ne. Byla jsem,a mohla jsem aspoň slyšet, jak se maličká hlásí že už je tady..I tak jsem ji viděla jen krátce, a potom mi ji na pokoj přivezl až manžel, který měl to štěstí ji vidět jako první, čisťounkou, voňavou a spokojenou.Strašně moc Tě chápu a přeju si aby můj druhý porod mohl proběhnout přirozeně, i když už moc nedoufám. Ale zažít si trošku toho utrpení pro to maličké stvořeníčko jistě stojí za to a musí to být nádherný pocit.