Přidat názor k článku Pořád je mi z toho smutno …

Petulino,
riznam, ze jsem jeste clanek necetla (teprve se mi nacita, mam desne pripojeni na internet), ale ted jsi mi tedy dala zabrat. Vidis, to je to, o cem se tu celou dobu bavime. Ty jsi byla hrda na to, ze nemas zadna nedochudcata, ty jsi byla tak zdrava, ze jsi mela velke deti ... Vidis, tohle jsou presne ta necitliva slova, ktera jsem slysela v porodnici a ktera mj. byla tou pricinou, proc vse dosud prozivam tak, jak to prozivam. Ja mela nedochudcata - porodila jsem kluky 1.650 kg a 2.120 kg. Kdybych byla hodne vztahovacna, tak jsem podle Tebe neschopna, protoze jsem neudelala obriky. Jsem podle Tebe totalne nezdrava, protoze moje telo neumi "vyrobit" velke deti. Ja Ti nepodsouvam, ze jsi to primo takhle myslela. Pevne doufam, ze ne. Ale je to o tonu reci, o premysleni o tom, jestli tim toho druheho nemuzes ranit. A to, jak jsi to napsala, by mne v dobe po mem porodu uplne rozlozilo. Lepe receno, rozkladalo mne to. Nasli se sestricky, ktere mi takove veci rekly - mate nedochudcata, jste neschopna. A v tom je ten problem. Malo empatie.
Je jasne, ze jsi za sve cisare musela byt rada. Rodit tak velke deti by bylo nemozne. Ale Ty jsi to ocekavala, vedela jsi o tom, ze budes rodit cisarem, byla jsi na to pripravena. Ja ne. A pak mne reci onezdravi a nedochudcatech fakt totalne odrovnavaly.
A co se tyce Boha, ten pomaha neuveritelne moc. Ale to by bylo zase na jinou debatu. Ty jsi urcite neverici, ze? Je totiz beznou mylkou ateistu, ze my verici jsme nejake loutky, se kterymi Buh pracuje a dela si s nimi, co chce. Nejsme. Mame svodobnou vuli a Buh nam proste jen dava vybrat, kudy pujdeme. A dava nam vedet, ze nas ma rad za kazdych okolnosti, mame-li radi mi jeho a ctime-li jeho uceni. Vim, ze Buh mne ma rad bez ohledu na to, jak jsem porodila. Problem je jen a jen ve mne. Ja jsem se stim jeste nesrovnala. Buh se s tim za me srovnat nemuze. Muze mi dat silu, kdyz o ni poprosim, muze mi poslat do cesty lidi, kteri mi pomuzou,kdyz si o ne reknu, ale nemuze jednat za mne. Ale to asi nema smysl rozpatlavat. Neprecetla-li jsi o nabozenstvi tuny knih a nedospela-li jsi k "nevereni" na podklade nejakych "rozumovych" uvah, ale neveris jen proto, ze Tva okoli neveri, pak o Bohu asi moc nevis a bylo bylepsi, kdyby jsi o nem nemluvila. Uf, ted me zaradis mezi fanatiky a bigotni psychouse, kteri se Bohem ohaneji, kde muzou. To bych nerada. Taky Te nechci nejak shazovat, mas pravo neverit a nechci Te za to odsuzovat, chci tim vsim plkanim jen rict, ze mluvit o tom, jestli mi Buh muze pomoci nebo ne ma smysl jedine tehdy, kdyz o nem neco vis. Jen pro upresneni,ja nejsem verici od narozeni, uverila jsem az jako dospelak a ne na zaklade nejake pohromy, ale proste na zaklade poznani. Ale nechame to byt, tohle tema je tu vzdycky na noze .
Sidi