Přidat názor k článku Pořád je mi z toho smutno …

Já tady moc diskuse nesleduji, ale tuhle jsem si shodou okolností přečetla a začala jsem uvažovat, že by nebylo špatné, kdyby se organizace, které se porody a těmito věcmi zabývají, v rámci rozšíření pohledu na věc soustředily i na císařské řezy a věci s tím související. Nevím, zda znáš knížku porodních příběhů, ale podle mého by nebyl špatný nápad vytvořit něco podobného pro porody císařským řezem. Pravdou je, že většina lidí ty stavy nechápe. Z téhle diskuse jsem pochopila, že část lidí si myslí, že jsi přecitlivělá, nevděčná a já nevím co ještě a patláš se zbytečně v něčem, co jim přijde zcela nepodstatné, druhá část lidí s tebou soucítí, ale podle mě ti také moc nerozumí a radí ti jen nemyslet na to, jen pár (a to jsou ty, co mají vesměs císař za sebou) jsou schopné nepovažovat tě za podvnou osobu, ale brát to vážně. Mě hodně ubližovalo to nepochopení a věty typu "máš zdravé dítě, všechno dobře dopadlo, tak co řešíš" v různých obměnách. Až můj psycholog, ke kterému jsem nakonec kvůli nastupujícím depresím musela jít mi vlastně řekl, že mám důvod cítit se blbě a nechal mě, ať mu to vykládám do aleluja a to docela pomohl - hlavně ten pocit, že si někdo myslí, že na to mám právo a taky ta možnost se vypovídat. Kdyby ses rozhodla oslovit je s nějakým nápadem, možná bych se přidala.