Přidat názor k článku Pořád je mi z toho smutno …

Já jsem také rodila císařem, také jsem měla nádherné představy o tom jak budu rodit, těšila jsem se že si to protrpím a pak budu moci říct že jsem to dokázala a dokonce života bych si s sebou nesla ten krásný první pocit z toho že své miminko chytnu obejmu a přiložím k prsu a ucítím jak dýchá a saje. Ale bohužel jsem také měla celkovou narkozu takže jsem svého syna nevyděla ihned po porodu. Chápu Tvé pocity, to že závidíš maminkám přirozený porod, to že si jej mohly "protrpět" Já jen doufám že pokud budu mít další miminko tak že se mi to podaří a zažiju ten pocit! Je totiž staršně těžké hledat si na začátku cestu ke svému dětátku když Vám ho hned nedají do náručí! Svého syna miluji šíleně, tak jako nikoho jiného, ale jsem také okradena o ten okamžik a pocit a ten mi do života velice chybí, protože věřím že by se naše pouto prohloubilo mnohem více, je to těžké napsat aby se to dalo pochopit, ale je to tak.
Jen jsem Ti chtěla říct že Tě chápu a vím jak se cítíš.... Přeju krásný život at se daří a at jste zdravý!!!