Sidy,
také doufám, že se na nás zase jednou štěstí usměje, ale ted je to tak těžké přemýšlet optimisticky. Já mám ted takové dost divné období. Balancuju celý svůj život a přemýšlím o světě, životě, budoucnosti, smrti a pořád si říkám, že se člověk jen za něčím žene a nakonec stejně musíme zemřít. Proč se tedy drát, bojovat, mordovat a pak stejně se ani neohlédne a bude konec.
Každý má své starosti a strasti. Jen jsem tě chtěla říct netrap se maličkostmi, když máš vedle sebe dvě krásné a hlavně zdravé děti. Můj cíl života zemřel a já se tady plácám beznadějná a zoufalá. Díky ahoj Radka.
Předchozí