Přidat názor k článku Pořád je mi z toho smutno …

Radko,
nevzdavej to. Svagrova moji dobre kamaradky se pokousela nekolik let otehotnet. Nedarilo se dlouho, kdyz uz se podarilo, potratila. Potratila celkem 5 deti v docela vysokem stupni tehotenstvi. Pak se podarilo, ze preklenula ony krizove mesice, tehotentstvi uz se blizilo ke konci, vse vypadalo dobre. Dokonce si tentokrat uz troufla koupit i vybavicku. Tyden pred terminem porodu lekari zjistili, ze miminko je v brisku mrtve - melo omotanou pupecni snuru, udusilo se. Ta holcina tedy po tom vsem rodila mrtve dite. Nikdo kolem ni jsme nechapali, jak to vubec jeste mohla zvladnout, vsem nam to pripadalo tak silene, ze jsme se divili, ze si nesahla na zivot. Ona ale byla silna a nevzdala se. Rok a pul po tehle silene zkusenosti se ji narodil zdravy chlapecek. Uz mu bude rok a pul a je v poradku a vsichni si konecne uzivaji sve rodicovstvi. Jeji martyrium za miminkem trvalo bezmala deset let.
Vydrz. Vim, ze se k tomu, co jsi prozila, da vubec tezko co rict. Ja si tu bolest jen predstavuji a je mi silene, Ty ji prozivas, takze je mi jasne, ze Ti musi byt neuveritelne desne. Ale ver. Ver, ze jednou bude opravdu lip, i kdyz ted Ti svet pripada cerny, protoze ono urcite bude. Nevim jak, ale bude. Nadeje neumira.
I kdyz to bude znit jako fraze, alespon v myslenkach jsem s Tebou. Kdybys cokoliv potrebovala a mela jsi pocit, ze Ti mohu pomoci, klidne se mi vypovidej do mailu. Vubec mi to nebude vadit, protoze vim, ze kdyz cloveka neco boli, potrebuje o tom porad dokola mluvit a mluvit a mluvit. Alespon ja to tak mam (i proto vzniknul muj clanek). Nepotrebuji rady, ale potrebuji vrbu, kam mohu sva trapeni schovat. Kdybys mela stejnou potrebu a nemela jsi ve svem okoli nikoho vhodnejsi (coz pevne verim, ze mas), jsem Ti k dispozici.
Preji Ti kolem sebe hodne lasky a hodne sil na zvladnuti toho, co Te potkalo.
Sidi