Přidat názor k článku Pořád je mi z toho smutno …

Sidi, ale tobě nebyl porod ukraden, ale objektivně zachráněno dítě s potížemi.
A já teda nevím, co si představuješ za extra porodní euforii s následnými pocity hrdosti, jsou sice ženy, které o tom podávají svědectví, ale v reálu je to, že je ti poněkud slaboučko a jsi ráda, že se domotáš na záchod. V kontrastu s porodními bolestmi ti zavinování dělohy a další lahůdky nepřipadají tak smrtící.

Já se v tomto ztotožňuji s Monty, ve víru mých dalších mateřských radovánek (a taky selhávání) si ani nepamatuji, kdy bych se v myšlenkám porodama zabývala. Starší děti jsem porodila za totáče, sice normálně, ale dle tehdejších postupů (žádný přiložení, oddělené děti, poprvé jsem nahatá mimina viděla doma), to by se musely 2/3 žen utápět v nočních můrách.

Budeš mít x příležitostí být přirozenou a dobrou matkou, přeju ti, abys nikdy nelitovala ve svém mateřství ničeho, CO JSI MOHLA OVLIVNIT na rozdíl od porodu.