Přidat názor k článku Pořád je mi z toho smutno …

Měla jsi radost, když se tvoje dítě naučilo smrkat ?
Měla jsi radost, že ti to na výletě pěkně šlape ?
Měla jsi radost, že jsi dobře zvládla přivést na svět dítě ?

Proč z tohohle všeho nemít radost ? To je snad normální ne ? Když tohle všechno fyziologické budu považovat za samozřejmé a nehodné radosti, tak se o hodně radosti v životě připravím. Podle mne zbytečně. Tohle je život a radost.

Sidi chápu. Čekala něco radostného a neprožila si to.
Byla na porod citlivá, měla velice nepříznivé okolnosti, je to ještě trošku v ní. Takhle to je a já jí chápu. Současně vůbec nepochybuji, že se Sidi zdravě dokáže radovat z toho, že její děti umí smrkat (že jí to ještě pořád smrká a že jim to jednou bude pěkně šlapat na rodinném výletě. A je za to ráda.
Nikde nepíše, že se jí stala ta nejhorší věc na světě. Jen se chtěla podělit a nechat se podpořit.
Sidi držím ti palce ! Hanka