Přidat názor k článku Pořád je mi z toho smutno …

Sidi potřebuje někoho, kdo jí pomůže najít cestu ze začarovaného kruhu, ve kterém se točí - podle detailů, s jakými popisuje své nepříliš povedené porody se sama s problémem vyrovnat nedokáže a je na cestě do depresí. Proč se s minulostí nedokáže vyrovnat může mít mnohem starší a skrytější příčinu - znám spoustu lidí, kteří se opravdově trápí kvůli banalitám a jsou pro okolí bezdůvodně nešťastní - pak to končí třeba cukrovkou, artritidou, únavovým syndromem .... Nemoci duše a nemoci těla jsou hodně často propojené. O kopání do zadku tady nikdo nemluvil - jen o potřebě pomoci, Když potkám někoho na vozíku, tak ho můžu litovat, být empatická, ale tím mu nijak nepomůžu - můžu mu pomoct třeba vytlačením vozíku do kopce, který by sám nezvládl. A Sidi, podle toho, co napsala, tak je svým způsobem na vozíku - a s ni i dost dalších - někdo výše popusuje, že se s císařem nevyrovnal ani za 17 let! Dřív bylo normální, že lidé s duševními trably a soužením chodili za duchovními (a nemyslím jen křesťany), dnes si myslíme, že musíme vše zvládnout sami.