Lízo, souhlas. Můj tatínek taky svým rodičům vykal, dědečka jsem moc nezažila, ale babičku dlouho a jak jsem dorůstala, přešla jsem na vykání i já, přišlo mi to naprosto odpovídající. A se srdečností vztahu to nesouviselo - od 15 let, kdy odjel studovat do ciziny, až do její smrti více než 40 let poté, si každý týden psali dopis, tatínek za ní často jezdil, a i ta "vyznání" jsem od babičky několikrát slyšela, jak vůči mně, tak vůči němu.
Předchozí