Přidat názor k článku Pořád je mi z toho smutno …

Šárko, předpokládám, že jsi už musela přijít na to, že každý jsme jiný. Někdo je odolnější, někdo tvrdší k sobě nebo ostatním, někdo je citlivka. Jasně, že často druhé nechápeme. To bude právě tím, že věci máme jinak. Ne na vše lze pohlížet racionálně. Píšeš:

"Kdyby měly všechny matky rodit jako ty,jen pro samotnou radost z vaginálního porodu,nestačili bychom tady stavět domovy pro odložené děti,hlavně že by žena byla uspokojena,že jí dítě vypadlo ven mezi nohama."

Ovšem kdyby byli všichni lidé jako ty, psychologové a psychiatři by pravděpodobně neměli co na práci, jelikož jejich klienti jsou často lidé citlivější a méně odolní stresu, než ostatní. A byla by to nuda. Tímto neobhajuji sebelítost, jistě člověku nic nedá, spíše nás brzdí. Ale sednout si, napsat věc na papír a podělit se o své pocity je jednou z doporučovaných věcí, co se týče vyrovnání se s nějakým nepříjemným osobním zážitkem.
Dojímá mě, kolik je na tomto fóru odborníků na lidskou psychiku. Kéž by vaše rady k něčemu byly...